Den 13 – 29. září 2024: Závěr mise Jeseníky

Poslední den pomoci.
Na ranním nástupu stojí 53 dobrovolníků ve žlutých tričkách – nejvyšší počet od začátku celé operace. Přestože se tým pomalu chystá k návratu domů, telefony stále zvoní. Volají lidé, kteří se doslechli, že „žlutí dobrovolníci“ odjíždějí, a prosí o poslední pomoc. „Dokázali byste nám ještě vyčistit sklep? Garáž?“

Nikdo z týmu nechce odmítnout. A tak se i během posledního dne naplno využívají všechny vysavače na bahno. Každý, kdo se ozval, byl obsloužen. Pomoc pokračovala v Jeseníku, Písečné i České Vsi, kde se dolaďovaly poslední zbytky po záplavách.

Protože byl tým početný, mohl se zaměřit i na veřejná místa – dobrovolníci vyčistili fotbalové a dětské dopravní hřiště v Písečné. Cílem bylo jediné: odstranit co nejvíce připomínek povodně, aby si děti mohly znovu bezpečně hrát a místní mohli začít znovu žít.

Odjezd se měl uskutečnit už odpoledne, ale stejně jako mnohokrát předtím se práce protáhla až do tmy. Nikdo nechtěl odejít, dokud nebude dokončeno i to poslední, co zbývalo.

Když se tým konečně vydal na cestu domů, pocity byly smíšené. Únava a radost se mísily s vědomím, že práce je stále dost. Ale zároveň panovala hrdost na to, co se podařilo – na nová přátelství, na zvládnuté překážky i na důkaz toho, co dokáže skupina lidí, která se rozhodne pomoci.

Za 13 dní se vystřídalo 124 dobrovolníků, kteří odpracovali přes 3 000 hodin pomoci. Společně odbahnili, vydezinfikovali a pomohli obnovit 120 domů v šesti obcích. Desítkám lidí poskytli asisty – okamžitou pomoc při fyzické či duševní únavě.

Zvláštní místo v srdcích všech dobrovolníků zaujala Písečná, kde vzniklo silné pouto mezi týmem a místními obyvateli. Odtud také zazněla věta, která vystihuje celou misi:
„Nenecháme vás v tom.“

Večer se dobrovolníci rozjeli domů – do Ostravy, Brna, Prahy i Plzně. Dorazili v noci, unavení, špinaví, ale šťastní.
Protože ukázali, že i v těch nejtěžších chvílích platí heslo scientologických dobrovolných duchovních:
„Něco se s tím dá udělat.“